Dr. Jiří Waldhauser,
Přednáška o Keltech

Asi většina z nás ví, že jednu z nejvyspělejších kultur doby železné vytvořili právě Keltové. Přesněji to bylo v době Laténské ( od roku 400 až do přelomu letopočtu ). Jejich původ je dosud zahalen tajemstvím. Většina dnešních archeologů se kloní k představě, že jde o původní obyvatele dosti rozsáhlého území mezi východní Francií a českými zeměmi.

Jedním z těchto archeologů je doktor Jiří Waldhauser.Ten se roku 1985 účastnil na výzkumu v Nových Butovicích, kde bylo nalezeno pohřebiště s 56 kosterními pozůstatky. O výzkumu na tomto území, ale i v jiných oblastech České Republiky, nám dr. Waldhauser pověděl mnoho zajímavých zjištění, které si nyní můžete osvěžit přečtením tohoto článku.

Podle provedených průzkumů víme o Keltech mnoho informací.

Velikost keltských mužů se pohybovala mezi 162 až 169 centimetry, ženy dosahovali vzrůstu menšího a to přibližně 157 až 164 centimetrů. Vlasy měli zřejmě světlé, většinou proto, že si je barvili vápnem.To podstupovaly hlavně ženy. Muži však za nimi nijak nezaháleli a kromě barvení vlasů si kroutili své kníry. Na krku se Kelti zdobili tzv. nákrčníkem - torques. Ženy dále nosili nánožníky, které byly nasazeny mezi 13 až 15 rokem, ty se na rozdíl od nákrčníků nechávaly až do smrti. Také náramky byly častou ozdobou, a to nejen dívek, ale byl to i trest pro málo silné chlapce.

Archeologické nálezy rovněž dokazují, že keltská společnost byla v posledních stoletích před naším letopočtem již plně rozvinutým sociálním útvarem. V čele kmenového svazu nebo kmene stál král, opírající se o skupinu předáků. Jeho moc nebyla neomezená, dělil se o ní s radou starších. Dokladem velké řemeslné vyspělosti Keltů jsou nejen šperky, ale i například věci určené k běžné denní potřebě, jako jsou nůžky, hřebíky, pily nebo kladiva. Znali dokonce výrobu skla. Keramika byla svisle rýhovaná se zdrsněným povrchem. Používali radlici, krojidlo nebo i kosu. Jako jedni z mála si Keltové razili i své vlastní mince. Používali je však jen pro větší obchody a dálkové platby. Jejich původní mince byly jen napodobeninou mincí Alexandra Makedonského, později vznikali i vlastní..

Na našem území byly raženy například v Ořechu nebo v Závisti. Jako obydlí si Kelti stavěli hlavně polozemnice, které měli v průměru 5,6 x 4 metry. Byly objeveny například u Třeboradic, při stavbě tzv. Hitlerovy dálnice. Dva keltské skanzeny jsou v mladé Boleslavi.

Asi jednou z nejvíce zajímavých věcí, kterou nám doktor Waldhauser řekl, je výroba keltských amuletů z lidských lebek. Tyto amulety měly tři otvory, z nichž každý symbolizoval jednoho z bohů náboženské triády - Taranis, Essus a Teutatos.. Při výzkumech v Německu bylo dokonce dokázáno, že někteří jedinci přežili vyříznutí části lebky, a to až třikrát za sebou.

Hroby Keltů byly orientovány k severu. Chudší lidé byli pohřbíváni do tzv. rubášů, bohatší měli rakve z přepůlených dlabaných kmenů. Do určitého věku Kelti své děti nepohřbívali, ale jen házeli do odpadních jam. V 60. létech 19. století byla na Smíchovském nádraží odkryta hrobka ženy, která byla obložena kameny, žena ležela na břiše tváří k zemi, což nám dokazuje strach Keltů z tajemných sil ( například víra ve vampýry ).Bojovníci byli pohřbíváni s mečem, kopím a štítem. Takový hrob byl odkryt v Motole nebo v Řeporyjích. Ve Stodůlkách byl nalezen hrob bohaté ženy ze dvěma náramky a dvěma nánožníky, také zde byla keramika s kolky. Další naleziště: Modřany, Břežany, v Podolí vedle vodárny, Košíře - dvůr Cibulka s několika desítkami bronzových šperků,Veleslavín - nalezen železný meč a zlatý náramek. Celkem bylo v Čechách odkryto kolem 633 pohřebišť.

Náboženství Keltů bylo , již podle zmíněných tří božstev, polyteistické. Bohům byla darována množství různých obětí, zřídka byly lidské. Ke kultovním účelům sloužily zvláštní stavby, svatyně ve Skřipeli u Radotína, a náboženské úkony vykonávali kněží, nazývající se druidové. Kteří se svým znalostem museli učit v odlehlé krajině a to až 20 let.( = posvátné háje ). Zvykem bylo rovněž pálení čarodějnic.

Na závěr přednášky byla dr.Waldhauserovi položena otázka týkající se megalitů. Doktor Waldhauser nás všechny téměř šokoval, když řekl, že Kelti megality nestavěli. " A co Kounovské řady?" znělo mezi studenty. Podle doktora se jedná jen o kameny vztyčené z důvodu zvětšení plochy pro pěstování, tedy pozemku.

Tímto Doktoru Waldhauserovi ještě jednou děkujeme a těšíme se na další přednášku.
Zpět na obsah

Lukáš Rejl 2001©